WWW.MOJETELOMOJEVOLBA.CZ

Zobrazují se příspěvky se štítkemInterview ze světa fitness. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemInterview ze světa fitness. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 30. května 2016

Rozhovor se Zuzkou Light

května 30, 2016

Při příležitosti vydání nové knihy Fit za 15 minut denně jsem měla možnost udělat se Zuzkou Light krátký rozhovor. Více o setkání s ní se dočtete v příspěvku zde. Zuzka je moc milá a příjemná, celé setkání bylo pro mě obrovským zážitkem, ze kterého budu čerpat motivaci. 

                                                              Web: www.zuzkalight.com

Když se řekne Zuzka Light, každý si představí krásnou usměvavou blondýnu s vypracovanou postavou. Prozraď nám ale, jaká vlastně je Zuzka Light, jaké má vlastnosti.
"No, tak, co bych o sobě prozradila. ( Smích ) Řekla bych, že jsem hodně disciplinovaná a pracovitá, na to jsem hodně pyšná. A nejsem moc trpělivá, trpělivost mi chybí, ale pracuji na tom." ( Smích )

Díky tvým  workoutům spousta žen úspěšně bojuje s nadváhou. Ty sama si někdy měla problémy s kily navíc? Jsi se svou postavou spokojená?
"Nebyla jsem vždycky spokojená, ale spíš jsem měla jako že pár kilo navíc. Pak jsem taky měla jednu dobu, kdy jsem byla moc hubená, tak kolem dvaceti let, to bylo furt nahoru, dolů, nahoru dolů. Spíš jsem trpěla, že jsem měla hodně nízký sebevědomí, což si myslím, že tím trpí hodně holek. Ne že by trpěly přímo nadváhou, ale spíš to sebevědomí jim chybí. Člověk si to uvědomí asi až s věkem, že to byl pouze náš pohled. Lidi na sebe furt koukají do zrcadla a hledají na sobě to negativní. Každý by se na sebe měl koukat jako na originál. Sebevědomý holky jsou hezký holky."

Jsi úspěšná fitness trenérka, tvá cvičení znají lidé po celém světě. Prozraď nám, co nebo kdo byl pro tebe inspirací na samotném začátku tvé cesty. Čím to celé začalo a proč jsi se rozhodla zrovna pro fitness?
"Já jsem neměla žádnou velkou inspiraci, teda kromě toho, že jsem koukala na filmy jako třeba G.I. Jane. Ale že bych měla vysloveně nějakou inspiraci ve fitness, tak to ne. A možná právě proto jsem si říkala, že to tady chybí a sama jsem chtěla být tou inspirací pro lidi, chtěla jsem lidi motivovat a hnát je dopředu."

Zuzi, podle toho, jak vypadáš, bych usuzovala, že denně dřeš v posilovně. Je to pravda? 
"Ne, já nechodím do posilovny, už jsem tam nebyla strašně dlouho. Začala jsem cvičit doma, nemusím nikam jezdit, převlíkat se, ztrácet čas. Já jsem ráda, když jsem doma, v klidu si zacvičím, dělám si to podle sebe. Neříkám, že dřu denně, někdy si dám lehčí cvičení, že se třeba jen protáhnu nebo tak, ale určitě aspoň 4x týdně cvičím." 
Zajímal by mě tvůj jídelníček, jak často jíš, jestli počítáš kalorie a jaký máš názor na doplňky stravy. 
"Jím každý den. ( Smích ) Jím asi 3x - 4x denně. Snídani, oběd, někdy snack ( svačina ), večeři. Už jsem se dostala do zvyku, že nemám potřebu moc svačit a mlsat. Kalorie nepočítám, to je ztráta času. Podívám se na talíř a vím, co bych tam tak měla mít. A doplňky stravy, já beru proteiňáky, je to pohodlnější, když nemám čas třeba uvařit, dám si proteiňák. Když nejím moc zeleniny, dám si supergreen ( mix super potravin pro posílení imunity ), pak rybí olej a glukosamin ( na klouby )." 

Měla jsi příležitost spolupracovat s Jillian Michaels. Věřím, že to pro tebe musela být velká zkušenost a mě by zajímalo, co ti tato spolupráce přinesla a jakým způsobem tě ovlivnila? 
"To pro mě byl docela velký zážitek. Pracovat s Jillian Michaels bylo úžasný, úžasný zážitek, ona je opravdu skvělá, má takový energie a je opravdová, nepřetvařuje se, je taková jaká je. Takže to bylo super, velká pocta pro mě. Jí se líbil můj životní příběh, jak jsem se poprala s minulostí. Ona byla jedna z mála, kdo stál při mě, když se spousta lidí ke mně otočila zády." 
Popiš nám, prosím, jak vypadá takový běžný den slavné Zuzky Light. 
"Ráno brzy vstanem a opaříme se čajem. ( Smích ) Dám si kafe se snídaní, třeba když upeču nízkokalorický koláč, tak si ho dám. Sednu k pc, otevřu emaily odpovídám na komentáře a zprávy, pak mi přijde asistentka a řešíme pracovní věci. Moje natáčení je moje cvičení, jinak bych to nezvládala. Pak když mám chvilku času, tak si trénuju ty svoje věci, stojky a tak. Ale moc toho času bohužel není. Pak třeba v 19 jdeme s Jessem na nákup, koukneme na televizi a pak zase jdu k pc. Je to těžký takhle popsat, jediný, co vím, že vlastně sedím celý den na zadku u pc." ( Smích )

Máš nějaký tajný recept, jak si udržet motivaci, jak to nevzdat, jak se dokopat jít cvičit? 
"Tajný recept? Není žádný. Žádný zázrak není. Je dobré si uvědomit, že jsme dospělí lidi a že dospělí lidi by měli dělat správná rozhodnutí a já ráda říkám: vítejte do světa dospělých lidí! Stejně jako je naše povinnost mít práci, mít rodinu a starat se, tak je naše povinnost starat se o svoje tělo, mít zdravé tělo. Na všem se musí pracovat, na rodině, vztahu, práci, i na fitness. Lidi mají jiné priority a tak jde fitness stranou, ale to je chyba, protože je to hodně důležitá věc. Cítit se dobře a sebevědomě, to je to hlavní. Není to o hubnutí, není to o okamžitých výsledcích, je to o maličkostech. Teď jsem si zacvičila, cítím se fakt dobře, jsem dobrá, jsem disciplinovaná, nekompromisní. Já jsem na to pyšná, že jsem disciplinovaná, takhle by to člověk měl brát. Měl by být pyšný na to, že je pracovitý, že není lempl a srab, měl by být pyšný na to jaký je vnitřně  a ne na to, jak vypadá."
Narodila si se v Čechách, žiješ v USA. Pokud porovnáš tyto dvě země, co se týče zdravého stravování a cvičení, jsou mezi nimi velké rozdíly? V čem vidíš ty největší nedostatky? 
"Nemůžu porovnávat USA a ČR, protože USA je široký pojem. Třeba tam kde žiju, se lidi o sebe starají a žijí zdravě, někdy až do extrémů. Ale zbytek Ameriky, tam mají epidemii cukrovky a obezity, takže vlastně nemůžu přesně porovnávat. A v Čechách, už 5 let tady nežiju a dost věcí se tady změnilo, takže já nevím. Já jsem vyrostla na tom, že když žena má děti, tak už má nárok na to nebýt štíhlá. Ale já právě nechci být shrbená babička, já chci vyběhnout schody, cvičit s vnoučatama a člověku se i tím prodlouží život. Spousta lidí to vzdává a pak už jen přežívají. To já nechci. To není žití. Nechodí nikam, sedí doma, všechno je bolí, já takhle nechci dopadnout. Chci se cítit silná a zdravá."

Minulý týden, ti vyšla nová kniha Fit za 15 minut denně, co všechno se v ní dozvíme a můžeme se do budoucna těšit i na další tvé knihy?
"V knížce dozvíte, jak se stravuji, jak se dá cvičit doma bez činek a za 15 minut denně. Je to takový dobrý základ pro každého, kdo chce začít, máte tam své tempo, jsou tam modifikace cviků, základy diety, jak já se stravuji, super recepty, trocha motivace. Dobrý začátek pro každého, kdo chce začít se sebou něco dělat. Už teď přemýšlím, co jsem zapomněla do knížky dát, co bych šoupla do další, takže určitě další knížky budou."

Zuzi, moc děkuji za tvůj čas a za vše, co děláš. Hodně úspěchů i nadále!

Zuzka vybrala z otázek jednoho výherce, který získal její knihu s věnováním. Vybrala Ditu Velíškovou a její otázku o motivaci: "Máš nějaký tajný recept, jak si udržet motivaci, jak to nevzdat, jak se dokopat jít cvičit?"  

Gratulace Dito a kniha už je na cestě. :)

středa 16. července 2014

Interview z Fitness Světa: Projekt fitka pro ženy

července 16, 2014

V dnešním rozhovoru Vám představím slečnu Petru, která přišla se skvělou myšlenkou - vytvořit databázi pražských center s vlastní zkušeností. Projekt je na samotném počátku, ikdyž několik recenzí již na jejím webu najdete.


Petro, jaký ty máš vztah ke zdravému životnímu stylu?
Je mi velmi blízký. Od 10 let jsem aktivně sportovala a věnovala se tanci. První fitko a trenéra jsem měla v 15, a to hlavně za účelem odstranění potíží s bolestí zad. Tenkrát jsem si to zamilovala a vydrželo mi to do teď. Dokonce jsem i v jednom velkém fitku pracovala. Více mě bavila práce ve fitness pro ženy, kde jsem si vytvořila svůj cíl a našla v sobě chuť pomáhat dámám vylepšit své postavy. Před dvěma lety jsem absolvovala kurz výživového poradce. Doufám, že v odvětví zdravého životního stylu najdu i já své místo :)

Co tě přivedlo na tu myšlenku vytvořit databázi pražských fitness center s vlastní zkušeností?
Na tuhle myšlenku mě přivedla má vlastní zkušenost. Když jsem seděla u internetu a opět hledala fitko, kde se mi bude líbit, napadlo mě, že takhle ztrácí čas více lidí. V Praze je spoustu fitness center a posiloven. Jsou i taková, o kterých se na internetu nedovíte. Další věc je, že některá posilovna ženu (a to i mě) odradí už vzhledem svých stránek. Stránky jsou buď nezajímavé, nebo naopak nahání strach. Proto jsem se rozhodla vytvořit blog, kde se dočtete, ve kterých fitness centrech jsem byla, prohlédnete si fotky a dozvíte se můj názor na dané fitko. Mým cílem není obejít jen velká fitness centra, ale objevit i ta malá nevýrazná a dokázat, že není nutné platit drahá členství proto, abyste mohla začít pracovat na svém těle. 

Zajímalo by mě, zda zaměstnanci či majitelé fitka vědí dopředu, že přijdeš nebo "pracuješ" inkognito? A setkala si se už s nějakou reakcí, např. proč si vše fotíš?
Při svých návštěvách většinou neoznamuji záměr. Obsluha se tak ke mně chová tak, jak se bude chovat i k vám. Zatím jsem se s reakcí na focení nesetkala, ale překvapuje mě to. Přiznám se, že občas je opravdu těžké něco vyfotit. Snažím se, abych v záběru měla minimum lidí a také aby to nikomu nevadilo. Počítám, že jednou to přijde :)


Je známo, že většina žen nerada chodí do fitka, protože se stydí. Mají pocit, že na ně budou všichni koukat a že do posilovny chodí jen hubení a namakaní lidé. Jsou tyto obavy opodstatněné nebo jaká je tvá zkušenost?
Tady je potřeba si uvědomit, že ti hubení a namakaní lidé taky museli nějak začít. Nevíte, jak ten člověk vypadal, když do fitka šel poprvé. Berte to jako motivaci. Občas jsem až překvapená, jaké složení lidí ve fitku je. Když vidím někoho silnějšího, jak tam dře, mám chuť mu zatleskat a jsem na něj pyšná, protože konečně začal! Pokud se opravdu žena stydí a bojí se pohledů zejména z mužské strany, doporučuji navštívit fitness pro ženy např. Expreska a Countours. Sem žádný muž nesmí. Navíc tu najdete nové kamarádky a vekou podporu ze strany trenérů. 

Je podle tebe lepší zaplatit si trenéra, který poradí, jak a co cvičit anebo to zvládneme sami?
Jednoznačně zaplatit si trenéra. Sami to možná zvládnete, ale nebudete schopni využít čas v posilovně maximálně a je tu velké riziko, že si ublížíte. Trenér vidí vaše tělo jinak než vy a je schopen vám poradit na co se zaměřit a kde naopak ubrat. Pokud si vyberete trenéra v posilovně, do které chcete chodit, pomůže vám se tu rozkoukat, budete vědět kde co je a jak se stroje ovládají. Je tu také šance, že trenéra během svých návštěv budete potkávat. Je přece příjemné někoho tu znát. Už po pěti lekcích s trenérem, budete mít zásobník cviků, z kterého budete schopna čerpat v budoucnu.

Kdy si myslíš, že je nejvhodnější doba pro návštěvu posilovny, kdy je tu nejvíce a kdy naopak nejméně lidí?
Nejvhodnější dobou pro návštěvu posilovny je dopoledne. Pokud máte možnost jít si zacvičit ráno před prací, určitě neváhejte. Nejen, že se skvěle nastartujete a za den toho stihnete tolik, že budete sama překvapená, ale také tu nebude tolik lidí. Nejméně lidí je ve fitku kolem poledne, ale to je pochopitelné. Nejvíce v podvečer, mezi 16-18 hodinou.

Máš za sebou již několik recenzí, jak hodnotíš stav fitness center z pohledu vybavenosti a vstřícnosti?
Myslím, že v Praze najdete velmi dobře vybavené a kvalitní posilovny. Řada fitness center má i relaxační zónu a nabízí členství, které vám umožňuje chodit do několika poboček najednou. U lepších fitek je vždy v prostorách trenér, který by měl dohlížet na to, abyste si neublížila a byl vám schopen vám poradit. Co ale nemůžete čekat, že k vám trenér aktivně přiskočí a sám od sebe řekne co a jak dělat. Bohužel to tak nefunguje. 

Každého určitě hned napadne, že hodina pobytu v pražském fitku vyjde hodně draho. Jak se pohybuje cena? Pro srovnání třeba u nás ( Pardubický kraj ) je to 85 Kč za hodinu.
Záleží na velikosti. Pokud se budeme bavit čistě o jednorázových vstupech, ubývá posiloven, kde se vejdete do 100 Kč. Aktuální průměrná cena se pohybuje kolem 120 Kč za vstup. V klubech, které upřednostňují členství, vás jednorázová vstupenka vyjde od 250 do 500 korun. Většina jednorázových vstupů není časově omezena nebo je omezena na 2 hodiny.

Co máš v plánu do budoucna? Plánuješ svou databázi rozšířit i mimo Prahu? 
Bohužel nemám kapacitu na to jezdit po České republice, proto zůstanu u Prahy. Možná se v budoucnu najde někdo, kdo se přidá k mému projektu a pomůže mi rozšířit databázi o další město. Já sama plánuji na web přidat část pro osobní trenéry. Zatím je má představa taková, že budu prezentovat trenéry či trenérky, které nemají zájem o spolupráci s velkými fitky nebo agenturou a mají trénování jako koníček či přivýdělek. Ženy tak najdou ve svém okolí osobu, která jim pomůže. Navíc to finančně vyjde líp, než když si zaplatí běžného trenéra. Na webu chci také představit ženy, které se ve fitku vyznají a nechtějí cvičit samy. Vzájemně si tak pomohou, třeba i přivydělají pár kaček. 

Petro, děkuji moc za rozhovor a přeji mnoho úspěchů. 



úterý 24. června 2014

Interview z fitness světa: Slečna Monika

června 24, 2014

Mám tu pro Vás další rozhovor do rubriky Interview z fitness světa. Dnes to ale bude trošku jiné, nejde o nikoho známého. Je to rozhovor s jednou z Vás. Slečna Monika má již několik let problémy s váhou, neustále zkouší různé diety, nikdy ale nevydrží. Přečtěte si zpověď ženy, která má problémy s váhou, ví o tom, ale i přesto s tím momentálně nechce nic dělat. Nevěří, že by to mělo smysl, že by vydržela. Věřím, že spousta z Vás se s ní ztotožní.
Jméno: Monika
Věk: 26 let
Výška: 155cm
Váha před: 52kg
Váha nyní: 80kg

Ahoj Mončo, prosím tě, představ se nám, řekni něco o sobě.
Ahoj jmenuji se Monika, je mi 26 let a měřím 155 cm. V dětství jsem problémy s váhou neměla. Mé problémy s váhou začaly, až když jsem se odstěhovala od rodičů, odcházela jsem s váhou něco málo přes padesát kilogramů. To bylo vaření pro přítele, který pěkně papal, no a tak nějak se to přeneslo i na mě. Váha se vyšplhala k šedesáti kilogramům. Tak jsem si už řekla, že bych s tím měla začít něco také dělat. Zkoušela jsem několik diet, ale dlouho mi ta dieta nevydržela. Pak přišlo těhotenství. Začínala jsem na 65 kilogramech. V těhotenství jsem přibrala osmnáct kilogramů. Něco málo odešlo po porodu, ale něco také bohužel zůstalo. Po porodu jsem zkoušela také různé sestavy cviků, např. Jillian nebo podobné. Dlouho mi to ale také nevydrželo. Jednak kvůli malé a také z lenosti. A teď už se nějak nemohu do ničeho dokopat, jelikož vím, že bych to dlouho nevydržela.
Co myslíš, že bylo tím přelomovým bodem, kdy tvá váha začala jít nahoru? Byl to tedy odchod od rodičů, osamostatnění se? Proč? Doma jste měli jiný jídelníček než si pak sama dodržovala? Nebo v tom hrál roli i pohyb?
Dalo by se říct, že v tom bylo vlastně vše, co je psáno v otázce.☺ Jakmile se osamostatníte děláte si všechno po svém. Né že by jsme doma jedli nějak moc zdravě, tam si prostě každý vzal co chtěl. A pak když se odstěhujete, tak si koupíte tohle a támhleto, nějaký ten pamlsek. A to jde pak váha hodně rychle nahoru. Roli v tom hrála také práce, jelikož jsem dělala servírku. Ano dalo by se říct, že tam se to dá vyběhat. Ale večer Vás přepadne hlad a co je nejrychlejší jídlo v restauraci, šup s hranolkama do friťáku. Nebo se vracíte domů pozdě večer a už se Vám rozhodně nechce dělat s nějakým lehkým zeleninovým salátkem s dresinkem. Chcete se rychle najíst a šup do postele. A takhle to bylo většinou pořád. Pak jde váha rychle nahoru. Pohybu jsem také moc neměla, jen běhání po restauraci. Nějak na to už nezbýval čas. A teď sice trochu pohybu mám, chodím více pěšky, než se někam pořád vozit. S malou chodím často ven. Stále za ní běhám, jelikož už chodí sama a musí všude být. Ale chce to víc. Nějak se do toho ale stále nemůžu dokopat.

Zkus nám popsat tvůj nynější jídelníček, jak vypadá tvůj běžný den.
Tak začneme snídaní. Ráno vstávám mezi osmou a devátou hodinou, záleží jak se malá probudí. Dám si kafe, ale jen občas snídám, dá se říct že skoro vůbec. A když už si dám snídani, většinou je to třeba rohlík se sýrem a salám a nějakou tu zeleninku k tomu. Oběd mám mezi jedenáctou a dvanáctou hodinou. Uvařím na co máme zrovna chuť. Jako příklad dám třeba francouzské brambory, špagety, najde se tam i knedlo, vepřo, zelo, ale kolikrát si uděláme i těstovinový salát se zeleninou a kuřecím masem, nebo brokolici s brambory, květákové placičky. Není to o tom, že bych vařila jen samá tučná a nezdravá jídla. Během odpoledne si dám třeba ovoce, nebo pokrájenou zeleninu. K odpolednímu kafíčku i buchtičku. Večeřím mezi sedmou a osmou hodinou, kolikrát i déle. K večeři mám třeba párky, nebo obložený talíř. Nebudu lhát, samozřejmě si dám občas i nějakou tu sušenku či brambůrky, tyčinky a podobné pamlsky. Jím pouze světlé pečivo, tmavé mě moc neoslovilo. A piju slazené šťávy, limonády občas i juice. V létě si děláme domácí citronádu nebo okurkovou limonádu.
Pociťuješ nějaké zdravotní problémy nebo máš už i od dr zjištěné něco, co souvisí s nadváhou?
Dá se říct, že nějaké problémy určitě jsou. Často se zadýchávám, při delších trasách musím odpočívat. Také se mi dělají pálivé pupínky na vnitřní straně stehen, jelikož mám silná stehna. Jsou tu také bolesti kloubů. Jinak myslím, že zatím nic víc mě netrápí. Ale kdo ví, jak je to uvnitř těla. :-(

Nebojíš se, že se špatné stravovací návyky přenesou i na tvou dceru?
Nerada bych, aby má dcera měla jednou stejné problémy jako mám já. Proto se jí snažím nedávat nic nezdravého. Malá jí dokonce i ryby, ke kterým já mám odpor. Jí hodně ovoce, zeleniny, baští masíčko. Tak uvidíme, jak to půjde. Doufám, že bude vše v pořádku.
Jak to vidíš do budoucna, teď jsi doma s dítětem, ale za pár let půdješ zase do práce. myslíš, že pak to s časem bude lepší? Jak se vidíš třeba za 5, 10 let?
No teď si vlastně ještě říkám, vždyť budu mít ještě jedno dítě, tak proč teď hubnout, když stejně za chvíli zase přiberu. Tak proč teď trápit svoje tělo. Po druhém dítěti doufám, že už začnu žít zdravý životní styl s větším pohybem a více cvičením. Je to hrozné nosit tolik nepotřebného tuku na sobě. A nesnažit se ho nějakým způsobem pomalu likvidovat. Za pár let se budu v práci zase více pohybovat a ne jen sedět doma na gauči. Tak uvidíme. Třeba za deset let ze mě bude štíhlá krasavice. 


Nedá mi to nereagovat na tvou odpověď: "Tak proč teď trápit svoje tělo." Myslíš, že kdybys začala jíst zdravě a cvičit, tak bys své tělo trápila?
Zřejmě jsem se trochu upsala. Ale kvůli mím problémům z důvodu nadváhy a větších vnad, to pro mě bohužel trápení trochu je. Při cvičení mě bolí kolena, kyčle. A o skákání ani nemluvě. Samozřejmě teď mluvím jen o trápení během cvičení. Jídlo ani trápení není. Jen pokud nemusíte jíst ryby, kuskus, klíčky a takové podobné bašty.

Říkala si, že si zkoušela různé metody, jak zhubnout. Předpokládám, že šlo o diety. Jak si se cítila v době, kdy si ty diety držela? 
Ano šlo pouze o diety a upravení jídelníčku. Většinou jsem měla pořád hlad. Jelikož jsem si dávala malé porce. Když sníš míň, víc zhubneš, říká se. A také když musíš vařit pro sebe něco dietního a partnerovi něco jiného, tak je pak těžké třeba odolat i jenom obložené topince. Jednou jsem vyzkoušela i tzv. ,,Banánovou dietu" . To byla dost drastická dieta. Ráno jeden banán, k obědu sis mohla dát cokoliv, jen ne smažené a k večeři zase jeden banán a to bylo vše a pít jen vodu. Byl to masakr ale zhubla jsem tímto pět kilo. Ale k banánům jsem měla dlouho odpor. 

Co si představíš, když se řekne zdravý životní styl?
Tak já si myslím, že je to určitý styl života, který by měl určitě dodržovat každý z nás, ať jde o ženu, či muže. Je to víc než jen zdravá strava a pohyb. Je spousta obézních lidí na celém světě. Chce to si prostě dupnout a říct si, teď s tím něco udělám. Vyměním hamburgery za plátek kuřecího masa, hranolky za vařené brambory, colu za ovocnou šťávu. A po nějaké době, určitě uvidím změnu. Chce to i více pohybu. Ne jezdit všude auty, i když to mám jen kousek. Musíme se také hýbat a nějaké to cvičení nám rozhodně neublíží.

Vidíš větší problém v úpravě stravy nebo v pohybu? Co by pro tebe bylo těžší?
Tak já si myslím, že pro mě osobně by bylo těžké oboje. Strava se dá upravit, to je samozřejmé, ale vždy mě přepadají různé chutě na sladké nebo slané, či sladké nápoje. Nedokážu pak prostě vždy odolat. To samé pohyb. Jak říkám, chodím sice s malou ven na procházky, na hřiště, ale je to málo. To samé cvičení. Jak už jsem psala, není mnoho cviků bez skákání pro nás s většími vnadami. Chtěla bych mít znovu svou postavu a ne všude visící tuk.


Už si zmiňovala, že to je o lenosti a o času. Co myslíš, že by se muselo stát nebo co by tě přimělo přehodnotit svůj životní styl?
Tak popravdě teda nevím, co by se mělo stát, abych začala něco se sebou dělat. Nejspíš bych potřebovala někoho nad sebou, aby na mě přísně dohlížel, abych to opravdu dodržovala, já prostě nemám takou výdrž. Něco jako soutěž The biggest loser, někoho na každý den v týdnu aby na mš dohlížel. Vím, že mé tělo vypadá strašně odpudivě a říkám si to každý den, ale prostě nevím jak s tím pořádně začít a hlavně vydržet do toho cíle. Je to problém i s oblékáním. Neseženu kolikrát na sebe ani pořádné tričko, aniž by nevypadalo trapně. Spodní prádlo si kupuju ve velikých rozměrech. Jen aby se prostě schovaly mé ,, špeky ". I cvičení mi dělá problémy. Ráda bych s tím už něco udělala.  Tak nevím jak začít a hlavně vydržet...

Mončo, díky za rozhovor a za tvou upřímnost a pevně věřím, že jednou přijde den D. Hodně štěstí!
Díky moc. 



úterý 4. března 2014

Rozhovor: Ing. Petr Havlíček

března 04, 2014



Jméno: Ing. Petr Havlíček
Povolání: Specialista na výživu


Ještě než přejdeme k samotnému rozhovoru, tak bych ráda zodpověděla dotazy, kterými jste mě zahltili poté, co jsem prozradila, že připravuji rozhovor s panem Petrem Havlíčkem. Ano, je to celebrita, já vím. A popravdě ani já jsem moc nevěřila, že by kývnul na rozhovor zrovna mně. Ale kdo se bojí, nesmí do lesa a tak jsem se osmělila a zeptala se.
Pan Havlíček byl velice milý, odpověděl mi během pár minut a dokonce mi hned nabídl i osobní schůzku. Tu jsem tedy musela odmítnout (protože nejsem z Prahy), ale hned napsal, že nevadí, že se můžeme domluvit i přes email. Dostala jsem kontakt na jeho asistentku Hanku, se kterou jsem dohodla podrobnosti a která byla také velice ochotná a milá a pak už nic nebránilo začít vymýšlet otázky.
Možná teď některé zklamu, protože jste asi očekávali , že ho zahltím otázkami o jídle, a jak hubnout, a jak se stravovat, atd. Jenže já tento rozhovor pojala trošku jinak. Zaměřila jsem se spíše na jeho osobu, na osobu Petra Havlíčka a doufám, že svými otázkami se mi alespoň trošku podařilo Vám ho více přiblížit jako člověka. 

V prvé řadě Vám, Petře, moc děkuji, že jste si na mě udělal čas, je mi velkou ctí připravovat rozhovor právě s Vámi. Myslím, že Vás není třeba představovat. Vaše jméno si spousta lidí vybaví ve spojitosti s hubnutím či zdravou výživou. Známe Vás z tv, rádia, časopisů, internetu, knih, ale prozraďte nám, jaký vlastně ve skutečnosti je Petr Havlíček.
Zeptal jsem se svých kolegyň, jak mě vnímají. Zde jsou jejich reakce: výbušný, ráno na zabití, v poledne na zabití, večer na zabití, …  nedochvilný, sebestředný, ale jsou i dny, kdy se s ním dá vydržet. 

Co Vás přivedlo na myšlenku zdravého stravování, co bylo tím prvotním impulzem začít se tomuto oboru plně věnovat.
Původně jsem se nezabýval zdravým stravováním, ale výživou vrcholových sportovců. K té jsem se dostal díky tehdejšímu koketování s kulturistikou, kde se výživa hodně řešila. Vzhledem k tomu, že na VŠ jsme určité obory výživy probírali, nebylo k tomu až tak daleko. Až po nabídce spolupodílet se jako odborný garant pořadu Jste to, co jíte jsem se naplno začal věnovat správné výživě a zdravému životnímu stylu.

Měl jste Vy sám někdy problémy s váhou, ať už nadváhu nebo podváhu?
V dětství jsem byl oplácaný, ale pak jsem z toho vyrostl a v 18-ti letech jsem při výšce 179cm vážil 69kg. Rozhodně jsem nevypadal jako sportovec, spíš jako pavouk s pupíkem. Moje neatraktivní postava se stala motivem pro to začít sportovat.

Jak se Vám daří dodržovat pravidelné stravování a pracovní povinnosti? Zavelíte, že je čas na jídlo a jdete na oběd nebo si nosíte krabičky? A co sportovní aktivita? Čemu se věnujete? Na gaučink to moc nevypadá...
Občas je obtížné kloubit dohromady práci, jídlo, sport a péči o dceru, takže 100% to určitě nebude. Snažím se stravovat se pravidelně, ale krabičky si nenosím. V práci máme zcela vybavenou kuchyň a paní Růženku, která mi obědy chystá. Snídaně, svačiny a večeře zvládnu sám. Občas samozřejmě proběhne i restaurace. Pokud jde o mé sportovní aktivity, tak teď v zimě je to horší – mám jen 3x týdně 1,5h boxu a občas si zaběhám na páse. Od jara přibude kolo, které si ale musím znovu koupit, protože mi jej někdo ukradl i s vybavením.

Je o Vás známo, že preferujete bio výrobky ( a to je moc dobře☺). Jelikož je bio velice diskutované téma z důvodu, zda skutečně je tak zdravé, zda skutečně výrobci a chovatelé dodržují všechny normy, zajímalo by mě, jestli bio výrobky kupujete přímo od nějakých svých prověřených dodavatelů nebo jestli si je koupíte v obchodě a prostě věříte, že jsou opravdu bio.
Jsem od přírody důvěřivý člověk, takže bio produktům věřím. Navíc se mi dostávají i nezávislé informace o kvalitě bio produktů a moderních technologií, které se při bio produkci používají, takže nemám důvod o kvalitě bio produktů pochybovat. Na druhé straně jsem realista a vím, že produkovat pouze bio potraviny by znamenalo poměrně značný nedostatek potravin na naší přelidněné planetě.

Vím, že se nemá používat slovo "hřešit", ale jak hřešíte ( odměňujete se ) Vy, když prostě musíte nebo máte chuť? Myslím v jídle.
Myslím, že se teď budu opakovat, ale moje stravovací hříchy jsou neměnné již několik let: Kvalitní suché salámy, tučnější sýry, omáčky, čokoláda, koňak nebo fernet, …  Jsem jenom člověk.


Nedávno Vám ve spolupráci s Petrou Lamschovou vyšla nová kniha Superjídelníček, která je plná skvělých receptů. Kde berete inspiraci? A kdo vaří u Vás doma? Baví Vás vaření nebo je to spíše "za trest"?
Všechny recepty jsou dílem Petry, která ráda a dobře vaří. Já její recepty upravuji z hlediska odborného. Občas se dohadujeme, zda recept po mé korektuře bude ještě jedlý či nikoli. Pokud jde o mé vaření, pak si myslím, že uvařit zvládnu, ale většinou vařím dle své fantazie a jen když mám čas. Naštěstí mám Růženku, takže o kvalitní teplé jídlo ochuzený nejsem.


Holky by mi to neodpustily, kdybych se Vás nezeptala, takže: Znáte Jillian Michaels, americkou fitness trenérku? Co na ni říkáte? Ona prosazuje tzv. HIIT, tedy hodně intenzivní intervalový trénink, kdy stačí cvičit pouze 20 minut a přesto hubnete, zpevňujete se. Vy radíte cvičit v doporučené tepové frekvenci. Jill ale i přesto má výsledky u spousty žen po celém světě, i v Čechách. Co Vy na to?
Cvičení Jillian Michaels detailně neznám, ale vím, že mnoho našich klientek i klientů je z tohoto cvičení nadšených. Asi na tomto cvičení něco bude, ale vždy je nutné budovat i základ výkonnosti, což je pohyb v aerobním pásmu. Pokud budeme kombinovat aerobní pohyb s intenzivním intervalovým tréninkem dosáhneme velmi dobrých výsledků. Ale pozor!!! Vysoce intenzivní intervalové cvičení rozhodně není vhodné pro lidi s vysokou nadváhou či některý typ metabolického či kardiovaskulárního onemocnění!!!


Pokud by někdo měl zájem si objednat jídelníček na míru přímo od Vás, jakým způsobem se na Vás může obrátit, kde Vás najdeme.
Informace o našich službách a o tom, kde nás najdete, naleznete buď na našich nových webových stránkách petr-havlicek.com nebo na mém facebookovém profilu.


Prozraďte nám, co chystáte do budoucna, jaké jsou Vaše plány, na co se můžeme těšit.
Nechte se překvapit a sledujte můj facebook, všechno se včas dozvíte.Něco se určitě chystá.

Petře, ještě jednou moc děkuji za Váš čas a přeji mnoho úspěchů do budoucna.



Nej jídlo: hovězí tatarák
Nej nápoj: Fresh ze sicilských červených pomerančů
Nej film: Křidýlko nebo stehýnko
Nej písnička: Wonderfull World - Luis Armstrong
Nej kniha: Letiště od Arhura Haileyho




středa 29. ledna 2014

Interview z fitness světa: obchodní ředitel MatchaTea.cz

ledna 29, 2014

Jméno: Petr Patočka
Povolání: Obchodní ředitel firmy Čajová květina s.r.o.


Petr Patočka je obchodním ředitelem společnosti Čajová květina s.r.o., která je největším dodavatelem čaje Matcha u nás. Čaj Matcha nakupují přímo u japonského výrobce.



Petře, prosím, prozraďte nám, co to vlastně čaj Matcha je a proč prospívá našemu zdraví.
V první řadě je třeba si uvědomit, že čajovník (Camellia sinensis) je jedna rostlina, která se zpracovává na mnoho různých způsobů. Dost často se setkávám s mylnými názory, že např. černý čaj pochází z jiné rostliny než ten zelený nebo bílý. Není to pravda. Zpracování čaje probíhá úplně stejně. Teprve v továrně Aracha se výrobci rozhodují, jaký čaj se bude vyrábět. Zastíněné čaje (tedy i  Matcha Tea) se před sklizní na několik týdnů zakryjí, což způsobí zvýšenou produkci chlorofylu a sytě zelenou barvu. V případě černého čaje listy projdou tzv. fermentací, což je oxidace čaje. Zelený čaj je nefermentovaný, takže po sklizení listy nijak dál nepracují. Čaj Matcha patří mezi zelené čaje a liší se tím, že běžný zelený čaj se louhuje a Matcha se díky způsobu zpracování přímo konzumuje. Právě díky zpracování jsou v tomto čaji zachovány veškeré nutriční hodnoty.
Ty jsou několikanásobně vyšší hlavně z důvodu přímé konzumace. Při pití čaje Matcha spotřebováváte celý čajový list. V současné době je tento čaj hlavně v západních zemích velmi oblíben. Při výběru čaje Matcha by měl brát zákazník v patrnost dva základní ukazatele kvality. Chuť a barvu. Chuť čaje Matcha by nikdy neměla být trpká, protože na výrobu čaje Matcha se používá pouze čajová dužina. Dřevité části listu se odstraňují. Dalším ukazatelem je barva. Ta musí být jasně zelená a nikdy nesmí být žlutá  nebo hnědá. V těchto případech je jasné, že se jedná o padělek. Každopádně kvalita Matcha, která se vyskytuje zde v ČR je většinou na dobré úrovni. Při výběru vhodného dodavatele je vždy důležité, aby Vám dokázal původ čaje, popř. certifikáty. Co se týče kvality našeho Matcha Tea gastro, tak se nejedná o nejkvalitnější Matcha na trhu a nikdy jsme ho ani tak neprezentovali. Tento druh se řadí mezi střední třídu, která slouží ke každodenní konzumaci a je vhodným doplňkem stravy. Od japonských mistrů máme posvěcené, že poměr cena/kvalita je u Matcha Tea gastro na velice dobré úrovni. Tento fakt potvrzuje i certifikace BIO, která byla na náš Matcha vydaná na území ČR poprvé. Pokud si chcete dopřát opravdovou Matcha delikatesu, tak je potřeba za ní připlatit. Nejkvalitnější Matcha se dá pořídit v rozmezí od 800 Kč. Pokud někdo zákazníkům tvrdí, že je schopen sehnat např. 100 g nejkvalitnějšího Matcha  za 150 Kč, tak nemluví pravdu. Skutečně to není možné. Matcha je jako kaviár. Nekvalitní náhražky a nebo padělky stojí pár korun a ty nejlepší klidně tisíce. Doporučuji všem čtenářům, aby si poctivě přečetli sekci o čaji matcha na našem webu.
 
Co Vás vůbec přivedlo na myšlenku začít se čaji Matcha intenzivně věnovat a šířit ho po českých luzích a hájích?
Čajem Matcha to nezačalo. Čajová květina s.r.o. byla založena v roce 2009 za účelem dovozu kvetoucích čajů. V současné době máme ve stálé nabídce 20 druhů kvetoucích čajů a 14 druhů dárkových sad. V okamžiku, kdy se celý projekt dodělal jsem zjistil, že by to chtělo ještě něco k tomu. Opět něco zajímavého. Koncept, který tu nikdo nedělá. V tu chvíli přišel Jaromír Horák a přivedl mě na myšlenku čaje Matcha. To bylo někdy v březnu 2012. Čaj Matcha mě okamžitě zaujal. Začal jsem o něm číst nejrůznější články, které v tu dobu byly převážně na zahraničních serverech a začal se zamýšlet nad prvními modely nabídky tohoto čaje. Přestože tu již nějací prodejci čaje Matcha byli, tak byla velká výzva se do prodeje Matcha pustit naplno, protože ostatní měli v té době Matcha spíše jako doplněk ve svém portfoliu. Přípravy probíhaly do konce roku 2012, kdy jsme studovali všemožné materiály o čaji Matcha  a následně jsme začali tvořit první modely prodeje. Druhá polovina roku 2013 se dá již považovat se úspěšný start tohoto projektu.

Čaj Matcha má svou specifickou chuť a vůni. Kdy Vy jste poprvé ochutnal tento čaj a prozraďte, byla to láska na první ochutnání?
Musím se přiznat, že první seznámení s čajem Matcha mě po chuťové stránce moc nepotěšilo. Okamžitě mi prošly hlavou myšlenky, že tuto barvu a tuto chuť čaje nemůžu nikdy prodat. Začal jsem na internetu pátrat po receptech, které tento čaj obsahují a v okamžiku, kdy jsem si připravil Matcha s bezinkovým sirupem jsem věděl, že to půjde. Po pár vypitých sklenicích jsem sirupy zcela vypustil a teď ho mám nejraději čistý. Teplý i studený. 
Matcha ale neslouží pouze k přípravě čaje, dá se použít i k přípravě různých nápojů a pokrmů (recepty najdeme na Vašich stránkách). Jaký je ten Váš NEJ nápoj či pokrm z Matchy?
Mám ho nejraději čistý. Za studena nebo za tepla. Z pokrmů jsem toho vyzkoušel mnoho a skutečně mě teď nenapadá, co bylo nejlepší. Možná muffiny od paní Zdeňky Kollárikové a nebo roláda od Květy Foitové. To byly dobroty.

Vím, že již existuje také čokoláda a müsli Matcha. Chystáte ještě další novinky pro milovníky tohoto zeleného nápoje?
Ano, čokoláda s čajem Matcha je velice oblíbená a müsli od Dr. Mačatého, které vyrábí Mixit s.r.o. se stalo také velice oblíbeným produktem. Do prodeje jsme zařadili i bonbony, trubičky a čokoládové vafle. Nicméně toto tvoří spíše okrajovou část naší nabídky. Do budoucna bychom chtěli spolupracovat s lokálním výrobcem cukrovinek, ale vhodného jsme zatím nenašli.
Existují nějaké statistiky, kolik lidí u nás už podlehlo kouzlu Matcha Tea?
Přesná čísla za rok 2013 se dávají teprve dohromady. Pokud to mám brát na množství, tak nás rok 2013 překvapil. Nicméně jedna věc je prodej množství a druhá věc je úsilí tomu věnované. Na MatchaTea.cz pracuje dohromady 26 lidí a spousta dalších externě. Hlavně osvěta nám dává hodně zabrat, ale celkové výsledky jsou uspokojivé. Toto je druh obchodu, který Vás musí bavit a dělat ho jen kvůli penězům nelze.

Všude se ale najdou kritici, jak Vy se vyrovnáváte s negativními reakcemi?
Já vždy beru kritiku ze dvou úhlů. Oprávněná a záměrně poškozující. K té oprávněné se snažím postavit čelem a nějak ji řešit. Se záměrnou kritikou nic nenaděláte. Můžete se snažit sebevíc, ale závist je velká nemoc a nám nezbývá nic jiného, než to brát jako součást úspěchu. Naštěstí je pozitivních reakcí enormně více než těch negativních a to nás žene dál.

Co Vy a zdravý životní styl? Přidal jste k čaji Matcha ještě něco zdravého nebo zůstáváte věrný "gaučinku"? 
V letech 2001 – 2008 jsem provozoval restauraci, takže musím přiznat, že jsem zdravý styl moc neřešil. Pravdou je, že s příchodem Matcha jsem celkový životní styl hodně změnil. Díky Matcha a složkám v něm obsaženým jsem se o tuto věc začal více zajímat a celkově hodně věcí v životě změnil. Ale gaučinkem samozřejmě také neopovrhnu. 

Na závěr nám prozraďte jaké máte plány do budoucna, na co se ještě s Matchou můžeme těšit. 
Plánů je skutečně mnoho. Chceme realizovat výrobu dalších produktů, které čaj Matcha obsahují a hlavně se letos chceme zaměřit na celkovou osvětu tohoto čaje. Od 17.2. začínáme  ochutnávkami v obchodech po celé ČR, budeme se účastnit různých outdoor a indoor akcí. Toto bude hlavní cíl letošního roku. Co nejvíce se přiblížit lidem a podat jim veškeré informace, které o čaji Matcha máme a naučit je s ním pracovat. Do budoucna je cíl jasný. Rádi bychom, aby se Matcha Tea stal standardní součástí čajové nabídky v ČR a na Slovensku.


Petře, moc Vám děkuji za rozhovor a za Váš čas a přeji mnoho úspěchů do budoucna.




Zajímavé srovnání hodnot standardního zeleného čaje, kávy a čaje Matcha 
Zdroj obrázků: www.matchatea.cz

neděle 10. listopadu 2013

Interview z Fitness Světa - Maruška z Rutiny

listopadu 10, 2013

Jméno: Marie Hloušková
Věk: 32
Váha před: 70 kg
Váha po: 55 kg





Maruška je maminka 2 dětí, která se rozhodla změnit svůj životní styl a podělit se o své domácí workouty s ostatními nadšenci zdravého životního stylu na svém webu.


Ahoj Maruško, musím se přiznat, že ty si svoje soukromí hezky střežíš a tak se toho o tobě tolik neví ( ne že by to bylo špatně), proto jsem ráda za tento rozhovor a budu se ptát na vše možné. I nemožné.Takže, vím, že jsi se rozhodla změnit se, když si vážila 70 kg. Co ale bylo ten prvotní impulz? Co tě přimělo se nad sebou zamyslet a říct si:" Chce to změnu"?

Ahoj, máš pravdu, že si soukromí střežím. Tak nějak se domnívám a doufám, že jde lidem více o cvičení a informace o zdravém přístupu k životu, než o mne. Stačí mi, když někoho jen trochu namotivuji nebo inspiruji k sebelepší byť drobné změně. Za každý milý rozhovor, jsem však ráda a vážím si toho.  A můj první impuls? Tím byl ten (pro mne) velmi odpuzující pohled do zrcadla po porodu, kdy jsem si říkala, že v takovém „želatinovém a znaveném“ stavu nemůžu a nesmím zůstat – že by to mohlo být ještě lepší než před dětmi, jsem ani nedoufala. Ale otevřeně říkám, vždycky jsem měla problém být spokojená ve vlastním těle (i před dětmi), a v první řadě mi šlo jen o estetické vylepšení v domnění, že budu šťastnější. Následná transformace, která nastala i v mé mysli, šla tak nějak ruku v ruce s tou energií, kterou jsem do cvičení a hubnutí dávala a dávám i nadále (i když už trochu méně – v současnosti si držím udržovací rytmus;)). Dnes mi jde víc o zdraví a celkovou spokojenost ve své kůži. Už nemám v úsmyslu se hnát za nějakou fyzickou dokonalostí (i když padnoucí plavky jsou pořád velký plus;)), jde mi víc o zdraví – hodně mne to změnilo. Ne nadarmo se říká „sport posiluje tělo i ducha“. Něco na tom je.

Kde si hledala inspiraci? Teď už je internet plný blogů a webů a 
videí, ale v té době, kdy si začínala, tomu tak nebylo. Byla si samouk? Nebo si měla někoho, kdo se vyznal?

Samozřejmě jsem hledala (jako mnoho z nás) na internetu cvičební videa. Asi nějakou šťastnou náhodou na mne vyskočil bodyrock.tv. Nebyla to láska na první pohled, protože jsem nejprve vůbec nechápala podstatu krátkého intenzívního tréninku, ale dala jsem tomu ještě jednu šanci a absolutně jsem se do tohoto typu cvičení zamilovala. Zuzka Light tak byla následující půl roku mým mentorem ve cvičení, na kterého jsem se každý den těšila. 
Po čase, když už jsem si byla jistější ve cvičení a přečetla o něm kde co, sestavovala jsem vlastní tréninky tak, aby uspokojovaly mé momentální potřeby (ve smyslu - potřebuji víc zapracovat na pozadí, nohách apod.) a také náladu (chce se mi hopsat, mám/nemám chuť cvičit, dnes do toho dám vše apod.). Můj bratr, který vystudoval trenéra typu A, byl mým osobním konzultantem, když jsem si ohledně něčeho nevěděla rady a také mi doporučil pár dobrých fitness knížek (do dneška mu jednu dlužím).

Jak dlouho ten tvůj proces změny trval? Myslím tedy od toho prvotního okamžiku, kdy sis řekla, že je třeba něco dělat, do doby než si ty sama byla se sebou spokojená?

Odhaduji tak po roce jsem byla spokojena se svou fyzičkou a se svým režimem, který se neustále přetvářel potupnými změnami v četnosti tréninků a jídelníčku podporujícím cvičení. Tak po dvou letech, si myslím, jsem dosáhla své optimální váhy, kdy na mne konečně vykoukly tak dlouho trénované svaly. Teď už cvičím třetí a rok a pořád je co zlepšovat a vždycky bude;). Pro někoho to může být dlouhá doba, ale říkám si: „radši POMALU, ALE JISTĚ“ 

Když se řekne Maruška a Rutina, tak spousta lidí si vybaví tvé úžasné domácí workouty. Jak si na tento nápad přišla?

Když už jsem cvičení absolutně propadla a začala si dělat své vlastní sestavy na tělo, říkala jsem si, že by to mohlo zajímat i lidi kolem, kteří třeba řeší stejné problémy s váhou či mentálním nastavením, s jakým jsem se potýkala v minulosti (u žádného sportu jsem moc dlouho nevydržela, na všechno jsem měl hromadu výmluv apod.). Nic obdobného v češtině tu také nebylo - i to byl pro mne další podnět k tomu, proč cvičit na internetu a šířit tento úžasný způsob trénování v našem rodném jazyce.
Prozraď nám, jak vypadá tvůj denní režim, celkově - časy, jídelníček, cvičení. 

Jelikož jsem nastoupila před třemi měsíci do práce, tak se můj režim celkově překopal od A do Z. Dřív jsem cvičila po obědě, když děti spaly, teď cvičím po odpoledne po práci nebo až pozdě večer a někdy i o víkendu (víkendy jsem na mateřské poctivě odpočívala;)). Snažím se cvičit 3x do týdne, což je taková ideální udržovací frekvence. Někdy si však zacvičím jen 2x týdně, a to si přidám navíc nějakou méně intenzivní sestavu + core trénink a dám tomu i 45 minut čistého času (nepočítám zahřátí a protažení). Dohromady to pořád zabere týdně 1-1,5 hodinu tréninku – jen frekvence jsou nižší a doba cvičení delší.
Jídelníček se mi také lehce změnil a to tak, že jsem přešla do „mého“ osobního nejvyššího levelu. Jím hodně zeleniny -> čistě zeleninový salát se zálivkou a bílkovinami zařazuji do každého dne jako jedno hlavní jídlo. Více se vyhýbám přílohám, jako jsou brambory, rýže, těstoviny, pečivo apod. Byl to takový můj osobní poslední krůček vpřed. Kdyby mi někdo před 2 lety řekl, že se budu takto jednou stravovat, tak bych si asi ťukala jen na čelo, že nejsem králík (nehledě na to, že bych to rázným zpřetrháním svých tehdejších stravovacích návyků ani nedala). Pozvolným vývojem ve stravování jsem se k tomu bezbolestně dopracovala. Stále však dodržuji stejné pravidlo jako na začátku a to: 2/3 talíře sacharidů (jen je to teď povětšinou zelenina a ne tolik ovoce či jiných příloh) + 1/3 bílkovin (cca velikost dlaně) + zdravý tuk  - poměr zůstal stejný, jen volba potravin je nyní o poznání barevnější, taková víc duhová :-D. Jím 4x-5x denně a začínám vždy snídaní.
Také jsem s nástupem do práce zahájila přerušované půsty (PP), kdy některé dny jím „jen“ osm hodin denně a pak si dám 16 hodin bez jídla. V den PP nesnídám, ale není to „jen“ vynechání snídaně, ten samý den cvičím a jím nejbohatší jídlo po cvičení (nebo se o to alespoň pokouším;)). Super na tom je, že to nenaruší nijak společné rodinné večeře či obědy s kolegy v práci. Dá se to parádně zakomponovat do pracovního i rodinného života a jsem z tohoto typu stravování, který (upozorňuji) mi PŘÍLEŽITOSTNĚ velmi vyhovuje, avšak není pro každého. Na stránkách jsem se zatím o tomto způsobu stravování nezmiňovala, protože jsem stále ve fázi osobního testování. Jakmile si budu 100% jistá, že kromě těch zdravotních benefitů, které obecně přerušovaný půst přináší, mi takovýto režim bude vyhovovat na pořád – bude o tom článek jako Brno. 
Jistě i ty máš dny, kdy se ti vůbec, ale vůbec nechce cvičit. Máš nějaký fígl, jak se přinutit? Co tobě pomáhá?

Ano mám. V hlavě si promítnu situace ze dní, kdy se mi opravdu nechtělo a když jsem to pak překonala a šla si zacvičit, tak nastal takový slastný pocit – tyhle okamžiky si často připomínám. Také si nahlas říkám: Chci cvičit, chci cvičit!“ a mozek tak nějak přemluvím :-D. Nebo jdu na FCB, mrknu na nějaké mé vzory a za 5 minut makám jak ďas. 

Kdo je tvým fitness vzorem a proč? Hodně lidí tě přirovnává k Zuzce Light, je to ona?

Zuzka byla dlouho mým vzorem. Přijde mi přirozené, že se vzory časem mění s nějakým osobním vývojem každého jedince. Dnes je mým velkým fitness vzorem Al Cavadlo, který je mi tréninky s čistě využíváním vlastní tělesné hmotnosti a způsobem prezentace nejbližší po trenérské stránce. Po stránce ženské motivace mě vždy inspiruje FCB stránka Any Delii de Itturondo, která má skvělé motivační fotky, a vůbec kdykoliv se na její božské tělo podívám (a na fotku, jak propotila lavici v posilovně), pádím cvičit. I když nejsem úplně fanda tahání činek a posilovny, ona na mne funguje - činky a extra zátěž jsem vlastně díky ní občas zařadila do svých tréninků.
Jsi pro spoustu lidí inspirací, vzorem. Taková celebrita . Stalo se ti už, že tě někde někdo potkal a poznal tě? Nějaký zajímavýzážitek?

Zážitek a vůbec jakékoliv milé setkání s příznivcem (teda spíš s příznivkyní;)) mého cvičení je taaaak povzbuzující!!! Na trenérském kurzu jsem se potkala s jednou slečnou, která mne pochválila. V Kladeném fitku nebo na rodinném výletu na Petřín jsem byla oslovena fanynkou - udělalo mi to velkou radost a zároveň jsem se dostala do rozpaků. Rozhodně nejsem typ člověka, který by toužil být poznávaný na ulici, ale na druhou stranu se mi setkání s fanouškem vždycky velmi líbilo.


Co tvá rodina? Jak se k tomu staví? Dodržují zdravý životní styl s tebou? Stravují se zdravě, sportují, cvičí podle tvých videí? Nebo to nechávají všechno na mamince?

Dětem nic jiného nezbývá (např. dnes ráno jsem na nich testovala 1. prototyp domácích mléčných řezů :-D). Od malička si zvykají na zdravou stravu, což rozhodně není nic špatného. Za to manžel – to je už tvrdší oříšek! Můj muž vyrůstal (stejně jako já) na knedlíkách, doslazovaných omáčkách a jíškou zahuštěných polévkách od maminky. Často se po společné rodinné večeři dorazí namazaným rohlíkem (jeho největší neřest je bílé pečivo a neochota se tohoto zlozvyku zbavit;)). Teď jsem ho práskla, ale už nám tím nakazil i děti!!! ;) Naše soužití je plné společných sportovních aktivit mimo domov (doma cvičím jediná), rodinných výletů, kompromisů, snahy se vzájemně chápat a být příkladem našim dětem – je to doživotní boj, který nevzdávám! 
Jaké máš plány do budoucna, co je tvým snem. Neboj, my to nikomu neřekneme.

Bude to znít asi jako otřepané klišé - chci být šťastná se svou rodinou a užívat si společných chvil aktivně i pasivně. To je pro mne asi ta největší priorita. Když nám to bude klapat a všichni si do toho budeme dělat své koníčky i s nezbytnými nutnostmi, tak budu nejšťastnějším člověkem na světě.

  

Maruško, moc děkuji za tvůj čas a těším se na další
inspirativní workouty a recenze a články a prostě vše, čím nás
neustále zásobuješ. Díky! 


  Nej jídlo: Hořká čokoláda a cokoliv s kakaem 

  Nej film: Lid vesrus Larry flint (je to divný, já vím, ale ten člověk mne fascinuje + Woody Harrelson je mým nejoblíbenějším hercem)

  Nej písnička: She is like the wind od Patricka Swayze (mám vždy husinu snad i na chodidlech)

  Nej kniha: Vždycky ta, co čtu a neusnu u ní - takže momentálně je to 4hodinové tělo (autor Timothy Ferriss)

  Nej nápoj: Voda a horké kakao

Cvičení na břišní svalstvo od Marušky: