pondělí 19. ledna 2015

Děti a pohyb

Dnešním tématem rubriky Ze života je pohybová aktivita dětí. Asi všichni víme, že populace je čím dál tím méně pohyblivá. Dětem hrozí obezita mnohem častěji než to bylo u nás. Proč tomu tak je? Protože hold žijeme v moderní době. Době počítačových technologií. Dnešní děti umí už ve 4 letech ovládat iPady a iPhony ( vím, o čem mluvím, jednoho čtyřletého mudrce mám doma  ). Dnešní děti tráví čas na Facebooku, Skypu a hraním her na pc. Naše dětství bylo úplně jiné. Dalo by se říct "děti ulice", protože kdykoliv to šlo, doma jsme nebyli.  Běhali jsme s kamarády po venku v létě, v zimě. Je sice pravda, že v té době žádné počítače, ani Facebooky nebyly, ale nebylo nám líp?  

Já vím, že technice nelze bránit a ani nechci. Taky máme doma pc, taky mám Facebook, Skype, ale všeho s mírou. Doufám, že tento příspěvek nebude číst můj manžel, protože by se asi chytal za hlavu.  Ehm, on je totiž ajťák. A věřte nebo ne, toto je u nás téma "hádek".  On, ajťák, se ve všech těch moderních technologiích přímo vyžívá, absolutně nadšený z nejnovějších modelů notebooků a telefonů. Já, vystačím si se starou Nokií a notebookem "jen" za osum tisíc. On nedokáže pochopit, že mi ke štěstí stačí, když telefon umí volat a psát sms, že nepotřebuju nový dotykáč. Já nedokážu pochopit, proč utrácet za telefon deset tisíc...  
Kdo má malé děti - no možná i větší děti - tak ví, že hraní her je prostě populární a kdo nehraje, není in. Ač jsem si jako začínající matka dávala několik předsevzetí, a jedním z nich bylo i to, že hraní her je tabu, nyní se už na to dívám jinak.  A jelikož mi bůh nadělil dva syny, tak mi jasné, že hraní her nás nemine. Jasně, můžete namítat, že to je v režii rodičů, že když rodiče hry nepovolí, tak blá blá. Když to nebude dělat doma, bude to dělat u kamarádů. Věřte mi. Hrám se nevyhnete.  
Když jsem se vyrovnala s faktem, že hry prostě hrát budou, začala jsem si v hlavě srovnávat, jak na to správně, co se výchovy týče.
Jak dlouho hrát, kdy hrát, co hrát, atd. Z představy, že moje děti tráví hodiny u počítače a střílí nějaký mimozemský potvory, se mi dělá poněkud mdlo, tak jak to sakra vyřešit ke vší spokojenosti?
Řešení jsem našla.  A spokojení jsou opravdu všichni. Děti hrají hry, manžel je nadšený z nového elektro přírůstku a já jsem ráda, že nedrtí ovladače a mají pohyb.  O čem to mluvím? O XBoxu. Pokud nevíte, o co jde, tak si z toho nic nedělejte. Já to ještě před pár týdny taky nevěděla - omlouvám se všem znalcům.  XBox je herní konzole. Něco jako PlayStation - opět se omlouvám znalcům, byla jsem poučena, že XBox a PlayStation se nedá srovnávat.  
XBox jednoduše připojíte k tv a hrajete hry. Ale XBox má tu vychytávku, že má i Kinect senzor, tedy že zaznamenává pohyb. Ke hře nepotřebujete ovladač, ale vystačíte si s vlastním tělem. Když jsem zjistila, že něco takového existuje, samozřejmě že jsem to hned chtěla mít doma. Jenže moderní věcičky taky něco stojí. A XBox není zrovna levná záležitost. Když jsem ale po Vánocích ve výprodejích narazila na relativně příznivou cenu, neváhala jsem ani chvíli.  
XBox už máme doma a já můžu říct, že jsem nadšená. A nejsem sama. Nadšená je celá rodina.  Samozřejmě, že první, kdo to vyzkoušel, byl manžel. Šel si zahrát box, takže boxoval před tv a senzor jeho pohyby přenášel do hry. Po prvním kole, sundával košili, protože se prý pěkně zapotil. A syn? Ten boxoval jako o život. 
Nakoupili jsme asi deset her, všechny se hrají tělem, bez ovladače. Jsou tam sportovní hry - fotbal, box, bowling a další, závody aut ( auto řídíte tak, že jakoby držíte volant a zatáčíte doprava nebo doleva ), klasické skákačky Disney ( ovládáte postavy z Disneyho pohádek, běžíte, skáčete, šplháte ) a další.
A ještě jeden důvod mám k tomu, abych byla z Xboxu nadšená. Existují totiž fitness hry. A věřte nebo ne, dokonce i můj miláček Jill jednu má!  Takže já jsem si koupila pro sebe taky dáreček - počkejte podívám se - ano, čtyři fitness hry.  No, hry, je to prostě cvičení, workouty, kde cvičíte podle trenéra a senzor snímá Váš pohyb, jestli to děláte správně. Navíc, tam po zadání údajů vidíte, své míry, jaké hodnoty byste měli mít, své pokroky a spoustu dalšího. Takže i já mám z Xboxu radost.  
Jsem moc ráda, že něco takového existuje. Že děti nemusí jen sedět u pc a mačkat ovladače, ale že si mohou zahrát a u toho mít pohyb. Ačkoliv to nebylo levné, věřím, že to byla dobrá investice. a upřímně, dlouho jsem se tak nezasmála jako při sledování syna a manžela, jak se snaží hru ovládat vlastním tělem. Určitě si s tím ještě užijeme spoustu zábavy.  
Jen ještě zbývá vyřešit jeden problém - udělat na Xbox rozvrh, abych si vůbec taky zacvičila...   
P.S. Recenze na fitness hry samozřejmě budou.    


1 komentář:

  1. Ty recenze na fitness hry jsem nikde nenašla. Jsou někde?

    OdpovědětVymazat