úterý 11. listopadu 2014

9. měsíc těhotenství

Tak a je to tady. Závěr těhotenství. Nechci psát, že to uteklo, protože si ještě moc dobře pamatuju ty nekonečné chvíle, kdy jsem odpočítávala každou minutu. Jsem ráda, že už je konec a že to vše mám za sebou. Bohužel, nepatřím k těm ženám, které si těhotenství užívají.Tento měsíc tedy pojmu jako takové celkové shrnutí.

Týden těhotenství: 40
Váha: + 12kg
Těhotenství bylo plánované a asi nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy jsem na testu objevila dvě čárky. Samozřejmě jsem byla moc ráda a na mimi se těšila. Po pár dnech jsem však těhotenství začala dost silně pociťovat... Nevolnosti udeřily v plné síle a to jako ve dne, tak v noci. Bylo mi tak zle, že jsem nebyla schopná vstát z postele. Třeba jen dojít do koupelny pro mě bylo nepředstavitelné. Dny vůbec neutíkaly, byla jsem jako uvězněná ve vlastním těle, které mě vůbec neposlouchalo. Nevolnosti přetrvaly až do konce, ale alespoň se to ustálilo "jen" na ráno.
No a dále různé typy bolestí. Ať už bolest jizvy, prsou nebo pánve. Sedět někde delší dobu prostě nešlo, ke konci těhu mě začala bolet stydká kost, kyčle a prostě snad úplně všechno. Jakýkoliv pohyb byl nemožný. Sedět, ležet, chodit, vše bolelo. Z boku na bok jsem se přetáčela hodinu a se zatnutými zuby.
Závěr těhotenství byl asi stejně strašný jako jeho začátek. Bolest při každém kroku, obří pupek, problém při běžných činnostech jako oblíkání, koupání. Jelikož odhad váhy miminka byl přes 4 kg, tak chápu, že tam má prostě málo místa a tak mi hlavičkou tlačí na pánevní kosti a naopak zadeček se mi snaží strčit pod žebra, takže mám pocit, že mi žebra na levé straně brzy vylomí...

Cvičení: Co mi asi nejvíc vadilo byl nedostatek pohybu. Těšila jsem se, jak budu aktivní těhulka, ale bohužel kvůli problémům a komplikacím mi nebylo vůbec dovoleno cvičit, nakonec jsem musela omezit i procházky. Cesta, která mi dřív trvala do 10 minut, mi zabrala půl hodiny. Jen při běžné chůzi jsem se zadýchávala jako při výstupu na Sněžku a ačkoliv jsem dříve MHD vůbec nevyužívala, za poslední měsíce mě řidiči znají velice dobře. Strašně moc se těším, až zase najedu na svůj režim, na cvičení a všude chodit pěšky.

Strava: Tak o stravě asi nemá cenu moc psát, protože vážně není čím se chlubit. Dodržovat zdravý jídelníček v těhotenství byl pro mě nadlidský úkol, takže zdravý životní styl musel jít stranou. Ze začátku při nevolnostech jsem byla ráda, že jsem vůbec do sebe něco dostala a později chutě a nechutě prostě udělaly své.


Čím jsem v těhu trpěla:
Celodenní nevolnosti
Noční nevolnosti
Únava
Nevolnost v autě
Nevolnosti přetrvaly až do konce těhu - každé ráno na wc
Bolest jizvy po prvním císaři
Bolest pánve
Bolest prsou
Nízký tlak
Oteklé nohy
Bolest kyčlí
Bolest žeber

Celkem jsem přibrala 12 kg a nakonec se 14.10.2014 v 8:45 plánovaným císařským řezem narodil Tomášek. Možná si při čtení tohoto příspěvku říkáte, to je hrůza, stálo to vůbec za to? Stálo! Věřte mi, že stálo. Ano, celé těhotenství jsem si protrpěla, ale stačí mi jeden pohled do těch krásných modrých očíček a vše je zapomenuté.
Po návratu z porodnice jsem měla o 5 kg méně, nyní, 3 týdny po porodu, mám již všechna těhotenská kila pryč, ale i přesto mě čeká spousta práce se zpevňováním - Jill připrav se. Jelikož jsem rodila císařem, nechci nic uspěchat, takže cvičit začnu pozvolna. Jak vypadám 3 týdny po porodu se můžete podívat na fotkách níže:


4 komentáře:

  1. Držím palce, ať jsi brzy ve formě a malý jen vzkvétá je kouzelný! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Krásné miminko, hodně zdraví a sil oběma :-).

    OdpovědětVymazat