WWW.MOJETELOMOJEVOLBA.CZ

pondělí 28. července 2014

Petr Havlíček Soutěž - vybrané dotazy

Celý soutěžní příspěvek najdete zde. Jak jsem předpokládala, dotazů na pana Havlíčka přišlo strašně moc. A není se čemu divit. Takže mě čekal těžký úkol, vybrat jen 10 dotazů, které budou zodpovězeny. Nejvíce Vás zajímal názor pana Havlíčka na půst, těchto dotazů bylo opravdu nejvíce. A samozřejmě, ikdyž jsem na to upozorňovala, tak přišlo i několik konkrétních dotazů na úpravu jídelníčku a váhy.
Všem moc děkujeme za zájem a nesmutněte, pokud zrovna Váš dotaz nebyl vybrán. Třeba ještě v budoucnu bude příležitost.
Všech deset dotazů naleznete níže i s odpověďmi přímo od pana inženýra. Vím, že jsme si na odpovědi museli chvilku počkat, ale čekání rozhodně stálo za to. Centrum Petra Havlíčka právě rozjíždí spoustu nových projektů a do toho se ještě stěhovali na Prahu 4, takže starostí měli až nad hlavu. Věřím ale, že to čekání Petrovi všichni odpustíme a budeme se těšit na další spolupráci.



1. Co si myslíte o novém alternativním stravování, tzv. přerušovaném půstu ( intermittent fasting ), který tvrdí, že můžeme ztrácet tuk, aniž bychom jedli každé 3 hodiny? Je pravda, že nezáleží na tom, zda přijmeme stejný počet kalorií ve dvou, třech nebo šesti porcích jídla za den, protože metabolismus se stejně zpomaluje až po 48 hodinách hladovění?
Katka Novotná
IF je populárním novým dietním systémem, kdy během každého dne různě dlouhou dobu hladovíte - od 12 do 20 hod. Tento dietní systém slibuje řadu zdravotně pozitivních výsledků, včetně redukce váhy. Záleží jen na konzumentovi, kolik jídel denně sní, zda to bude pouze jedno či dvě až tři, zda bude snídat a nebude jíst od odpoledních hodin anebo si veškeré jídlo koncentruje do opulentní večeře. Záleží ovšem na množství zkonzumované energie a živin. Z mého pohledu je příjem energie a živin pouze jednou částí skládanky, zvaného správné stravování. Druhou částí je to, z jakých zdrojů živiny pocházejí a jak jsou technologicky a kuchyňsky zpracovány, neboť toto následně ovlivňuje biochemickou odezvu organismu. Třetí částí skládanky je to, jakou porci živin jednorázově konzumujeme, neboť i to ovlivňuje, co se v našem těle následně děje. A zdaleka neposlední částí je i to, v jaké situaci a co konzumujeme… A tak dále, a tak dále… Částí je příliš mnoho a úhlů pohledů také. Jednoznačná odpověď není, vše je zcela individuální záležitostí. Někdo potřebuje 7 jídel denně, někomu postačují 3 jídla a někdo zdárně jen večeří. Já osobně jsem zastáncem 3 větších jídel denně, doplněných o 1-2 malé svačiny. Samozřejmě, jsou situace, kdy je potřeba jíst častěji, ale vždy záleží na individuálním přístupu k danému člověku.

2. Rozhodnu se cvičit a jíst zdravě. Do toho ale onemocním a nemůžu cvičit. Jak se stravovat v době nemoci, když nemáte chuť jíst a zvláště třeba u střevní chřipky můžete jen piškoty a colu, což není zrovna ideální?
Věra Kosečková
Nemoc je specifické období, kdy imunitní systém organismu bojuje s danou nemocí. I když člověk často nemá chuť k jídlu, je vždy třeba myslet na to, že energetická spotřeba a tím pádem i požadavek na přísun kvalitních živin, je zvýšený. Ovšem příjem jídla je vždy třeba přizpůsobit danému onemocnění. V praxi to znamená, že to, co je třeba konzumovat v průběhu nemoci nebo při užívání některých typů léků, se velmi často diametrálně odlišuje od toho, co vnímáme jako zdravou a racionální stravu. Například při zánětlivých onemocněních střev, v jejich akutní fázi, pacient konzumuje striktně bezezbytkovou stravu, což v praxi znamená, že z jeho stravy je vyloučena hrubá vláknina, takže je zcela bez celozrnných výrobků a ovoce a zeleninu je nucen si loupat a nejlépe i povařit. Při průjmech často sneseme jen zmiňovanou colu a piškoty či bílé rohlíky. Jinými slovy, organismu je často třeba odlehčit od energetické zátěže, kterou je třeba vynaložit na zpracování jídla a zároveň je třeba poskytnout organismu dostatek energie a živin na boj s nemocí. Proto se výživová doporučení na stravování v průběhu nemoci často liší od běžných doporučení na správné stravování. Navíc se tato dietní doporučení i vzájemně liší v průběhu různých typů onemocnění.

3. Velmi by mě zajímal Váš názor na škodlivost pšenice na lidský organismus. Nemyslím tím jisté procento alergiků, celiaků, ale běžnou "zdravou" populaci.
Jana Tůmová
Zatracování pšenice je dnes velmi módní, stejně tak jako zatracování mléka. Nicméně, vše je otázka, stejně jako ostatní aspekty výživy, věc ryze individuální. Nemyslím si, že je vhodné či nutné, pšenici a výrobky, z ní paušálně vyřazovat z jídelníčku, pokud k tomu není racionální důvod. To, zda pšenice, či jiné potraviny, našemu organismu vadí či nikoli, můžeme zjistit dle testu potravní intolerance (reakce IgG protilátek na bílkoviny dané potraviny). Potraviny, které vyšly s negativní reakcí, můžeme v klidu konzumovat dál. Pokud test vyjde u některých potravin pozitivně, je žádoucí je na tři měsíce vyřadit z jídelníčku a po uplynutí této doby je možno je postupně začít v umírněném množství konzumovat znova.

4. Chtěla bych se zeptat, je pravda, že bez změny jídelníčku nikdy nedosáhnu plochého břicha, ikdyž budu pravidelně cvičit?
Hana Dašková
Pokud máte ve stravě velký problém, pak opravdu nikdy plochého břicha cvičením nedosáhnete. Stejně tak ale ploché břicho mít nebudete, pokud budete správně jíst, ale pohybu buď budete věnovat málo času, anebo zvolíte pohyb nevhodný. Také příliš nízký energetický příjem způsobí, že tuk se vám bude v oblasti pasu neustále držet. A tak dále. Aspektů je velké množství.

5. Poslední dobou jsou stále více prezentovány různé doplňky stravy jako pomoc při hubnutí. Od přírodních ( zelená káva ) až po ty "nepřírodní" ( L-carnitin, proteiny, apod ). V reklamách prezentují obrovský význam při snaze zhubnout. Objevuje se názor, že člověk bez těchto doplňků nikdy nezhubne jako člověk, který je používá. Moje otázka tedy zní jaký je Váš názor na tyto "pomocníky" při hubnutí?
Petra Jonová
V poslední větě svého dotazu si vlastně sama odpovídáte. Doplňky stravy jsou pouze pomocníky při hubnutí. Jinými slovy, doplňky stravy hubnutí lehce podporují, ale nejsou samospasitelné, to znamená, že jejich konzumace vám rozhodně nepomůže, pokud nezměníte jídelníček, nezačnete se správně hýbat a dostatečně odpočívat. Na druhou stranu, pokud se rozhodnete doplňky stravy při hubnutí neužívat, rozhodně se nemusíte bát toho, že díky tomu určitě nezhubnete. Pokud bych měl říci, zda doplňky stravy ano či ne, pak říkám ano, ale po konzultaci s odborníkem, který je použije jako součást odpovídajícího stravovacího a pohybového režimu.

6. V období zvýšeného stresu máme většinou i zvýšenou potřebu jíst. Je to jenom zajídání emočního hladu nebo má tělo ve stresu skutečně zvýšenou energetickou spotřebu a tedy je nutné lehce navýšit příjem kalorií? Nebo je lepší volit spíše větší množství zeleniny, která dodá vitaminy a zasytí nás, aniž bychom se zbytečně přejídali.
Barbora Bílková
Je to naprosto logické. Stres, ať už fyzický anebo psychický, vždy navyšuje spotřebu energie organismu. Nedávno jsem kdesi četl závěry jedné studie z USA, kde autoři na základě objektivního měření zjistili, že vysoce stresovaný manager má vyšší energetickou spotřebu, než dělník, vykonávající středně náročnou manuální práci. Ale pozor!! Manuálně pracující člověk spotřebovává daleko více tuků jako paliva, než duševně pracující člověk. Ten „jede“ spíše na cukr, neboť nezatěžuje svojí svalovou hmotu (která „pálí“ tuky), ale mozek a nervový systém, který tuk jako palivo využít neumí. Problémem je ale to, že stresovaný člověk má díky vyšší hladině stresových hormonů v tomto období nižší chuť k jídlu. Nicméně, po opadnutí největší zátěže a poklesu hladiny stresových hormonů přicházejí vlčí hlady, způsobené baterií řídících látek, zvyšujících chuť k jídlu. A právě jejich hladina se zvyšuje, pokud člověk nejí a opadá v momentě, kdy se tzv. dojíme. Proto je velmi vhodné si i ve stresových dnech na sebe udělat malou chvíli času a alespoň něco malého sníst, aby obžerství navečer, kdy k němu zpravidla dochází, nebylo tak masívní. Ale zelenina rozhodně nestačí, neboť její energetická hodnota je, díky malému množství energetických živin, příliš nízká.

7. Můj problém je neustálá chuť na sladké. Jak se této závislosti zbavit?
Jana Machačková
Pokud se opakovaně objevují specifické chutě, vždy je potřeba se zamyslet nad tím, proč se tyto chutě objevují. V případě neustálé poptávky organismu po sladkém může být příčin více. Nejčastější příčinou bývá buď nevyvážený, nebo nedostačující příjem živin, především komplexních sacharidů (celozrnných cereálií a výrobků z nich, luštěnin, rýže,…) anebo nedostatečný příjem bílkovin, které kromě své funkce stavebních živin i prodlužují pocit sytosti. Také příliš nízký příjem tuků může být příčinou „sladkých“ chutí (například při konzumaci odtučněných výrobků). Dalším problémem je příliš vysoká hladina stresu, kdy organismus potřebuje energii rychle a bez vynaložení další energie na její zpracování. Velmi častou příčinou bývá také nízká hladina endorfinů (hormonů dobré nálady). Tento pocit neustále špatné nálady bez dostatku optimismu a radosti si velmi často kompenzujeme sladkostmi, kdy se na malou chvíli objevuje slastný pocit po jejich zkonzumování. Ale je to jen chvilkový pocit a situaci sladkosti v žádném případě neřeší. Naopak, pokud budeme takto kompenzovat svoje splíny, objeví se další, způsobený nárůstem váhy. Takže pozor.

8. Vyjmenoval byste, prosím, deset potravin, které jsou podle Vás vhodné pro zdravý životní styl a rozhodně by neměly v našem zdravém jídelníčku chybět?
Gabča Hartmannová
Dostatek kvalitní pitné vody
Celozrnné cereálie, včetně rýže a výrobky z nich
Luštěniny
Tuzemské sezónní ovoce v plné zralosti
Tuzemská sezónní zelenina v plné zralosti
Plnotučné zakysané mléčné výrobky a středně tučné sýry
Ryby sladkovodní i mořské
Libovější masa (drůbeží i červená), nejlépe v bio kvalitě
Vejce a výrobky z nich
Oleje, ořechy a semínka

9. Zajímalo by mě, co říkáte na sacharidové vlny z hlediska zdraví - zda to nezpomalí metabolismus a zda si tělo bere energii převážně z tuků a ne ze svalů a zda byste tuto metodu doporučil lidem, kteří usilují o shození jen pár kil, ale tělo se brání. 
Monika Strnadová
Sacharidové vlny jsou velmi starou praktikou, která se velmi často praktikuje v závodní kulturistice a fitness v období tzv. „rýsování“ postavy. Principem je neustálé snižování příjmu sacharidů až k nule během, zpravidla, jednoho týdne. Já osobně si myslím, že tato praktika není zcela efektivní. A to z jednoho důvodu. Aby tělo čerpalo energii výhradně z tuků, je třeba, aby se dostalo do tzv. ketózy, kdy se tuk, respektive ketolátky z něj vzniklé, stávají náhradním palivem i pro mozek a nervový systém, který za standardních okolností spotřebovává pouze glukózu. Proto, aby nastal stav ketózy, je třeba, aby příjem sacharidů tvořil méně než 10% z celkového energetického příjmu. Ketóza následně přichází až po naprostém vyčerpání glykogenových zásob, k čemuž obvykle dochází po cca 2 dnech téměř nulového příjmu sacharidů. Takže při týdenním cyklu , kdy postupně snižujeme příjem sacharidů, se vůbec nemáme šanci do ketózy dostat. Jinak ale můžete být naprosto v klidu. Sacharidové vlny určitě váš metabolismus nezpomalí, nicméně si myslím, že vám ani příliš nepomohou. A sázet na ketodietu bych bez odborného, nejlépe lékařského dohledu, také nedoporučoval. Z mého pohledu není zcela bez zdravotních rizik. Navíc je velmi komplikovaný návrat k normálnímu stravování – hrozí obrovský jojo efekt.


10. Jakým způsobem upravit stravovací režim, jestliže sloužím noční? Jíst v noci nebo nejíst? A pokud jíst v noci, tak jak pak jíst následující den? 
Jana Slámová
Tomuto tématu jsme se detailně věnovali se šéfredaktorkou časopisu Dieta Petrou Lamschovou v naší společné čtvrté knize Jídlo jako životní styl II. Lidé, kteří pracují na směny anebo mají nedostatek spánku z jiného důvodu, jsou více ohroženi rizikem vzniku nadváhy či obezity a psychickými či zdravotními komplikacemi než ti, kteří mají spánku dostatek. Proto je třeba nepodcenit jak následné „dospání“ po ukončení noční směny, tak i stravování. Podle mého názoru je třeba jíst i na nočních směnách. Samozřejmě ale, ne tak vydatně, jako by byl den. Pokud jdeme na noční směnu, doporučuji si dát před odchodem standardní, klidně i trochu vydatnější večeři. Na pracoviště je vhodné si vzít jednu větší svačinu (například sendvič či studený těstovinový salát) a jednu menší (ovoce, zakysané mléčné výrobky, celozrnné sušenky). Po příchodu z noční je dobré lehce posnídat, poté zalehnout a spát alespoň 6 hod v zatemněné a tiché místnosti. Krátce poté, co se probudíte, začněte takovým jídlem, které je pro vás v daném čase typické. Pokud probouzení vychází kolem poledne, doporučuji „probudit“ i váš trávící systém před konzumací obědu něčím malým a lehkým – trochou ovoce, malým množstvím vlažné polévky,… Takže, v průběhu noční směny jezte a nebojte se, že přiberete.


A ještě nám zbývá vyhlásit výherce soutěže. Petr Havlíček vybral jeden z dotazů, který získá jeho novou knihu Superjídelníček a balíček produktů Rej - Víte, co jíte.
Výhercem se stává otázka č.1, kterou položila Katka Novotná
GRATULUJEME!